Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence (AI).
Inflace v eurozóně je na 4 %. ECB dochází čas na vyčkávání
Inflace v eurozóně zrychlila čtvrtý měsíc v řadě. Zdražují hlavně energie. O dalším kroku ECB ale rozhodne, zda se vyšší náklady přelijí do služeb.
Od lednových 1,7 % ke čtyřem procentům
Meziroční inflace v eurozóně v říjnu podle předběžného odhadu Eurostatu vzrostla ze zářijových 3,8 % na 4,0 %. Je nejvyšší od září 2023 a dosahuje dvojnásobku střednědobého cíle Evropské centrální banky. Ještě v lednu činila 1,7 %, v červnu 2,8 %. Od té doby zrychlovala každý měsíc. Meziměsíční růst cen v říjnu sice zpomalil z 0,6 % na 0,4 %, i tak ale ceny rostly rychleji než v říjnu loňského roku, kdy přidaly 0,2 %. Meziroční inflace proto dál stoupla.
Energie zdražují, služby rozhodnou
Hlavním zdrojem říjnového zrychlení byly energie. Jejich ceny meziročně vzrostly o 20,8 % po zářijových 18,9 %. Zdražování ropy a plynu v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě tak Evropě opět připomíná, jak rychle se vnější šok promítne do životních nákladů. Růst cen nezpracovaných potravin zrychlil ze 4,0 % na 4,6 % a inflace ve službách z 3,2 % na 3,3 %. Jádrová inflace zůstala na 2,5 %.
Právě rozdíl mezi celkovou a jádrovou inflací vysvětluje, proč ECB ještě může vyčkávat. Čím déle však drahé energie vydrží, tím více firem bude při přeceňování zohledňovat náklady na dopravu, vytápění a provoz. Domácnosti mohou vyšší životní náklady promítnout do mzdových požadavků. ECB zatím výraznou reakci mezd nepozoruje. Pokud ale firmy začnou vyšší náklady promítat do ceníků plošněji, zdražování může přetrvat i po odeznění energetického šoku.
To nejdůležitější
• Inflace v eurozóně zrychlila na 4,0 % meziročně. Rostla čtvrtý měsíc v řadě a dosáhla nejvyšší hodnoty od září 2023.
• Zdražování táhnou energie. Jejich ceny vzrostly o 20,8 % meziročně. Inflace ve službách zrychlila na 3,3 %, zatímco jádrová zůstala na 2,5 %.
• Roste pravděpodobnost prosincového zvýšení sazeb ECB. Rozhodne hlavně to, zda se dražší energie výrazněji promítnou do cen služeb a mzdových požadavků.
Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence (AI).
Jedna sazba pro Itálii i Německo
Italská inflace vyskočila ze 4,2 % na 5,6 %, francouzská z 3,4 % na 3,8 %. V Německu naopak klesla z 3,3 % na 2,8 %, k čemuž přispělo dočasné snížení daně z pohonných hmot. Německý výsledek ukazuje, jak rychle může daňové opatření snížit naměřenou inflaci. Po jeho skončení se ale může část efektu obrátit. ECB mezitím nastavuje jednu sazbu pro ekonomiky, v nichž se ceny vyvíjejí velmi rozdílně.
ECB může čekat, ale každé další číslo zvyšuje sázky
ECB 29. října ponechala hlavní sazbu na 2,65 %. Vyšší sazby cenu dovezeného plynu nesrazí, zato zdraží úvěry a ztlumí poptávku. Drahé energie přitom už samy ubírají domácnostem kupní sílu a firmám prostor pro investice. Eurozóna ve třetím čtvrtletí podle předběžného odhadu ještě vzrostla o 0,4 % proti předchozímu kvartálu. Hospodářství tedy má určitou rezervu, další utažení financování by však pocítilo.
Říjnová čísla podle mého názoru zvyšují pravděpodobnost prosincového růstu sazeb. Rozhodující bude, zda vedle energií zrychlí i ceny služeb a mzdy. Při stabilním jádru má ECB prostor vyčkat. Pokud se však energetický šok propíše do širšího okruhu cen, další odklad by mohl znamenat, že později bude muset brzdit ekonomiku výrazněji.
FAQ
Jaká byla inflace v eurozóně v říjnu 2026?
Podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 4,0 % meziročně, po zářijových 3,8 %. Zrychlila čtvrtý měsíc v řadě a byla nejvyšší od září 2023.
Proč inflace v eurozóně zrychluje?
Hlavním důvodem jsou dražší energie. Jejich ceny v říjnu vzrostly o 20,8 % meziročně, v září o 18,9 %. Rychleji zdražovaly také služby a nezpracované potraviny.
Jak může meziroční inflace růst, když meziměsíční zpomaluje?
Každý ukazatel srovnává ceny s jiným obdobím. V říjnu 2026 ceny meziměsíčně vzrostly o 0,4 %, méně než v září, kdy přidaly 0,6 %. Ve stejném měsíci předchozího roku ale stouply jen o 0,2 %. Proto meziroční inflace zrychlila.
Proč je pro ECB důležitá jádrová inflace?
Jádrová inflace pomáhá sledovat, jak vytrvalé je zdražování po vyloučení kolísavých položek, jako jsou energie a potraviny. V říjnu zůstala na 2,5 %, zatímco růst cen služeb zrychlil na 3,3 %. Právě služby mohou ukázat, zda se dražší energie postupně promítají i do dalších cen.
Zvýší ECB kvůli čtyřprocentní inflaci úrokové sazby?
Říjnová data podle mě zvyšují šanci na prosincové zvýšení sazeb. ECB koncem října ponechala depozitní sazbu na 2,50 %. Pro další rozhodnutí bude důležité, zda zdražování energií začne výrazněji ovlivňovat ceny služeb, mzdy a inflační očekávání.